Rozviň svůj koberec, abych viděl, co máš vepsáno ve svém srdci.

Maimana, město s tisíciletou tradicí na severu Afghánistánu, které bývalo kdysi zastávkou na Hedvábné stezce, je dodnes důležitým tržištěm a centrem tradiční výroby tkaných koberců neboli kilimů. Stejné jméno nese i projekt Terezy a Ehsana, kteří vnáší do České republiky staletou kulturu a výjimečnou originalitu v podobě přírodních koberců, ručně vyráběných afghánskými tkadlenami.

Zatímco Tereza rok pracovala na severu Afghánistánu pro největší českou neziskovou organizaci, setkávala se často s místními ženami, kterým pomáhala zakládat místní svépomocné skupiny, kde se ženy školily a učily se pravidelně si šetřit drobné prostředky. Tak mohly finančně podpořit svou domácnost, což pro ně často bylo poprvé v životě. Tam poznala jejich schopnosti a dovednosti a zjistila, že 90 % místních žen umí nějakou ruční práci na velmi dobré úrovni, ať už se jednalo o vyšívání, tkaní nebo vázání koberců. „Byla jsem asi jejich první zákazník, kdy jsem si postupně vozila pár kousků domů, obdarovala jsem své známé a v jednu chvíli nás s místním kolegou Ehsanem napadlo, že bychom těch produktů pro české zákazníky mohli přivézt více,” vzpomíná Tereza na počátky Maimany. 

 

Zajímalo mě, jak se tedy vlastně daří místním ženám prodávat jejich vlastní rukodělné produkty. „Ženy v místních vesnicích se setkávají s mnoha nástrahami. Žijí často v opravdu odlehlých a odloučených oblastech, ve vesnicích na úpatí a přístup mají maximálně na trh v té dané lokalitě. Samy se už do vzdálenějšího města většinou dostat nemohou a spoléhají jen na svého manžela. Jenže ten má v domácnosti zase jiné starosti, obdělává pole, obstarává dobytek, prodává přebytky z vlastní úrody nebo prodává část stáda, aby zabezpečil rodinu. Už se tak často nestává, že by domácnost finančně podpořila žena. V rámci naší mise jsme se snažili tkadleny více propojit s městskými trhy a Maimana jim pomáhá dostat se ještě dál do Evropy,” vysvětluje Tereza.

Afghánistán je velmi různorodý, jednu zemi sdílí spousta etnik a kmenů a každá vesnice má produkty trochu jiné. Maimana momentálně pokrývá oblast na severu a západě, ale velmi ráda by ukázala nesmírnou bohatost této země a postupně odkrývala tradiční umění a produkty dalších provincií. Přesto si hodlá zachovat svůj koncept nakupování přímo od tkadlen. Nechce využívat překupníky nebo další městské obchodníky, aby každá tkadlena dostala svou odměnu přesně takovou, jaká jí náleží. 

Koberce jsou vyráběné z ovčí vlny, některé mají příměs kozí. Většina je také barvena přírodními barvivy, například z vlašských ořechů, granátového jablka, světlice barvířské nebo indiga. Na výrobě koberce se často podílí opravdu celá rodina, která si zpracovává materiál od začátku sama. Každá domácnost má vždy alespoň drobné stádo ovcí, o které se stará muž. Stříhání, čištění a zpracovávání vlny je opět mužská záležitost a spřádání většinou obstarají ženy na tradičním kolovrátku. Zpracovanou přízi následně utkávají v koberce na tkalcovských stavech vlastní výroby. „Afghánistán je jediná země, kde se výroba kilimů a koberců nezmechanizovala a dělá se výhradně ručně. Pro nás je to záruka toho, že víme, že se ty produkty vyráběly tradičními postupy,” dodává Tereza. 

„Co se týče vzorů koberců, tak peršany, tradiční vázané koberce s vlasem, mají vzor většinou daný předem. Ženy je vážou podle návodu. Tkané kilimy jsou většinou geometrické nebo inspirované přírodou. Jsou založené na představivosti tkadlen. Takže výsledný kus se od začátku nějakým způsobem odvíjí a má svůj příběh. Symboly mohou mít různý výklad, liší se takřka od vesnice k vesnici nebo může mít různý význam v různých regionech. Avšak některé prvky jsou tradiční. Například rámování koberce často znázorňuje tekoucí vodu, která znamená život, kontunuitu. Častý je symbol beraních rohů znázorňující sílu a mužskou plodnost či ochranné symboly v podobě hvězd, křížů a různých amuletů. Turkmenské ženy jsou nejen v rámci Afghánistánu považované za nejšikovnější tkadleny a jejich dovednosti jsou skutečně ceněné například i při domlouvání sňatků. Od Turkmenů pochází i nádherné přísloví Rozviň svůj koberec, abych viděl, co máš vepsáno ve svém srdci. Demonstruje, že tkadlena do něj vkládá svoje emoce, touhy a přání v danou chvíli.”

Tým Maimany je stále velmi malý. Projekt založila Tereza spolu se svým afghánským kolegou Ehsanem a v Afghánistánu jim pomáhá Haji, jejich prodloužená ruka, která se stará o výběr koberců v domácnostech tkadlen, zatímco jsou Tereza i Ehsan v Evropě. Samotný Haji pochází z tkalcovské rodiny a jeho otec i děda byli obchodníky s koberci a perfektně tak dokázali rozlišovat kvalitu. Proto má Haji na starosti objíždění vesnic, kde vybírá ty nejkvalitnější koberce. Každých pár měsíců se Ehsan vypraví vybrané produkty překontrolovat a následně je hromadně dopraví sem do Česka. 

Maimana zatím funguje jako e-shop, koberce je možné si prohlédnout osobně v malém showroomu na Praze 6. V listopadu minulého roku pořádala Maimana svůj první pop-up a letos by se ráda objevila na veřejnosti v rámci marketů nebo alternativních prodejních akcí. „Rádi bychom se účastnili alesoň tří čtyř v jednom roce, plus zvažujeme samostatné eventy, jako byl právě například náš první pop-up. Potvrdilo se nám, že prodávat přes další obchody není ten úplně nejvhodnější směr, nejúspěšnější jsme, když se prodáváme sami. Nejlépe známe příběh a pozadí celého nejen projektu, ale i produktů,” upřesňuje Tereza a já s tím mohu jen souhlasit. 

Nakonec se Terezy ptám, co jí na Maimaně baví nejvíc? „Že jí věřím. Baví mě, že znám celý proces výroby a mohu dohlédnout až na konec. Maimana má ještě jeden vyšší cíl, podporovat tradiční lokální výrobu za férovou cenu a do budoucna bychom si chtěli z různých regionů vybrat několik tkadlen a ty podporovat dlouhodobě. Aby mohla každá počítat s tím, že za rok od ní odkoupíme určité množství kusů, významněji tak přispějeme do rodinného rozpočtu a například zlepšíme i jeijch pracovní podmínky,” uzavírá Tereza a já odbíhám rozplývat se nad překrásnými a rozmanitými vzory koberců, které mě nepřestávají fascinovat.

Maimana má nádherný cíl, který my v HNST.LY nadšeně podporujeme. I náš obchod zdobí dva přenádherné ručně tkané kousky, které si u nás můžete nejen prohlédnout, ale i zakoupit. Rádi bychom časem viděli české domácnosti zútulněné třeba právě koberci kilim od Maimany, které jsou díky svým jednoduchým geometrickým vzorům variabilní a mohou dekorovat i moderní a nadčasový domov. Přeci jen jsou častěji vidět v zahraničních realizacích, ale už i u nás si pomalu nacházejí své místo a my fandíme Maimaně v její cestě, která propojuje řemesla této nádherné země se zákazníky tady v České republice, kteří je dokáží náležitě ocenit. 

 

Foto © HNST.LY a Vladimít Inek

Chci si to přečíst celé! →

Poctivě vytvořeno: Korálkové věnečky

Sedmnácté políčko adventního kalendáře ukrývá návod na výrobu něžných korálkových věnečků, které poslouží jako krásná vánoční dekorace. Autorkou je šikovná Lucka z blogu Lucie Living, která věnečky vytvořila z drátků a samotvrdnoucí hmoty. Korálkový skvost pak pověsila na větvičku, kterou dala do vázičky od Sarkas. 

Co budete potřebovat:

  • Samotvrdnoucí hmotu
  • Drátek
  • Nůžky

Postup:

Z hmoty vytvarujete kuličky, kterými hned provléknete drátek.  Hmotu nechte uschnout, dokud není tvrdá. Pak už jen stačí udělat věneček, což jde díky ohebnému drátku velmi snadno. Hotové věnečky zavěste na větvičku, kterou dáte do hezké vázičky. Originální vánoční zátiší je na světě!

Chci si to přečíst celé! →

Poctivě vyrobeno: Razítka ve tvaru vánočního cukroví

Třinácté políčko adventního kalendáře ukrývá návod na výrobu vlastních razítek ve tvaru vánočního cukroví. Iri z blogu Můj dům, můj squat jimi ozdobila poznámkový blok Pad, který je z naší kolekce recyklovaného papírnictví. Výsledkem je vánoční sešit plný sladkých receptů, který se stane pokladem zimních svátků. Perforované listy umožní jednoduše vytrhnout stránku – jednotlivé recepty pak můžete připevnit na ledničku, založit do kuchařky nebo předat (hodně dobré) kamarádce. 

Co budete potřebovat:

  • Několik gum (počet záleží na druhu cukroví, které chcete vyrobit).
  • Nožík
  • Rydlo na linorit
  • Razítkovací polštářek
  • Sešit, do kterého napíšete a “orazítkujete” recepty na vánoční cukroví

Postup:

Na gumu nakreslíte tvar cukroví, které budete chtít tisknout. U nás vedou včelí úly, rohlíčky a linecké. Co největší část gumy odkrojíte nožem a gumové cukroví dotvarujete pomocí rydla. Hotová razítka s konkrétním cukrovím pak obtiskněte na stránku, na kterou napíšete recept. “Cukrová razítka” poslouží i k dozdobení vánočního papíru, do kterého zabalíte letošní dárky. 

 

Bonus navíc – recept na nejlepší úly na světě


160 gramů nadrcených piškotů
150 gramů cukru moučka
60 gramů másla
trochu kakaa
trochu rumu
dvě lžíce mléka

Suroviny spojíme v těsto a necháme asi hodinu odpočinout v ledničce. Mezitím si připravíme krém z másla a cukru (odvážnější přidají žloutek a rum). Úly připravujeme tak, že vysypeme cukrem formičku, vtlačíme do ní těsto a prstem vytvoříme díru, kterou naplníme krémem. Uzavřeme piškotem a rychlým šikovným pohybem úl vyklopíme. 

Chci si to přečíst celé! →

Adventní blogerská kolekce od Red Poppy Stories

Blog Red Poppy Stories krásné slovenské blogerky Zuzky čteme moc rády pro jeho skvělou kombinaci článků o dobrém jídle, zdravém životním stylu, minimalismu a cestování.

Zuzka se v nejednom ze svých článků zabývá zodpovědným nakupováním, které šetrně zachází s přírodními zdroji i lidskou prací. Proto pro naše dvanácté okénko adventního kalendáře vytvořila ekologickou kolekci šesti produktů laděnou do přírodních odstínů. 

„Ručná výroba a prírodné tóny a materiály. Tento rok som stavila na naozaj 'pomalé nakupovanie'.”

 

Chci si to přečíst celé! →

Adventní blogerská kolekce od Mode De Boulangerie

Páté okénko našeho adventního kalendáře jsme věnovali blogerce Olívce z blogu Mode De Boulangerie. Milovnice vintage nalezenců, krásné poezie, dobrého jídla a krásného bydlení si vybrala šest ingrediencí do své pekárny plné stylu a překrásných nápadů. Inspirujte se jejím výběrem pro elegantní vaření. 

„Neznám nic lepšího, než si uvařit dobré jídlo, které pak servíruju na krásně prostřeném stole.
A nádobí lze umýt stejně stylově!”

Chci si to přečíst celé! →