Návštěva: U moudrých luceren

Klikaté uličky Malé Strany oplétá bohatá historie. V rudolfínské době to nebyl Pražský hrad ani Zlatá ulička, ale právě malostranské sklepní prostory, kde své alchymistické pokusy prováděli tehdejší největší myslitelé Prahy. A byla to právě Malá Strana, kde Jaroslav Seifert poprvé viděl obnažená ženská ňadra v dobách, kdy uličky ještě lemovaly červené lucerny a zdejší kuplířky lákaly bludné kolemjdoucí do místních nevěstinců. Příběhů bychom ovšem si měli vážit všech a bez rozdílu. A pro největší koncentraci příběhů jsem zašla do takřka až pohádkového antikvariátu U Moudrých luceren rodilé malostraňanky Hany Vítkové.

„Rodiče nás odmala vedli ke čtení. Říkali, že čtení je ten nejlepší způsob jak trávit čas. A já jsem vždycky chtěla takové místo jako tohle. Měla jsem takovou romantickou představu, jak budu sedět zaprášená mezi knihami celý den a od té doby (a už je to od otevření 7 měsíců) jsem přečetla knihy asi jen dvě“, svěřuje se Hana během rozhovoru, ale přesto se pořád usmívá. 

Na Malé Straně žije celý život a se všemi se tady zná. Starousedlíků tady už moc není a nových přistěhovalců tu tolik nepřibývá. Bydlet na Malé Straně má svoje nevýhody jako třeba parkování nebo že cesta do nejbližšího obchodu je daleká, ale to všechno vyváží ojedinělý genius loci a nebývalá romantika tohoto historického místa, díky které si Hana asi ani neumí představit žít někde jinde. Možná snad jen v Edinburgu. 

„Do Edinburgu jezdíme už 12 let a má pro mě neskutečné kouzlo“, říká mi Hana a o Skotsku si ještě chvíli povídáme. Řekla bych, že proto není náhoda, že její antikvariát na vás dýchne harrypotterovskou atmosférou. „Přesně jsem věděla, že to řeknete!“ povídá mi když popisuju svůj pocit při pohledu na originální police našikmo vsazené do knihoven.

  

Vytvořit celý prostor jako pohádkový byl Hany záměr. Sama má ráda příběhy a pohádky, napsala i knihu pohádek pro dospělé zasazené jak jinak než na Malou Stranu.

„Máme tady knížky i pro hodně maličké děti, aby si sem mohly přijít odpočinout jejich maminky, je tady koutek, kde si děti mohou hrát, každou předposlední sobotu tady také probíhá čtení dětem, na okně máme barevné domečky, které jsme si sami vyráběli. Symbolizují městečko, kde žije pan starosta Pidlifous. Ten má mít výchovný efekt i pro moje nejmladší ze čtyř dětí. Za odměnu nechává v domečku nějakou sladkost. V prvé řadě ale má tohle místo fungovat víc jako takový kulturní uzel. Konají se tu přednášky, promítání, komorní konzerty, občas i nějaký kurz. K antikvariátu náleží hned vedle čítárna, kde vám uvařím kávu, ovšem lidé sem občas přijdou dělat i něco jiného. Například hrají stolní hry. Občas se u toho hádají víc než děti a je zábava to pozorovat.“ Při pohledu na hrající si dospělé Hanu těší, že ani dospělí si ještě úplně nezapomněli hrát. 

 

Základ sbírky antikvariátu pochází z vlastních zdrojů, další tvoří pozůstalosti po příbuzných, občas lidé sami něco donesou nebo vymění. Sbírka teď čítá kolem 25-30 tisíc knih a najdete mezi nimi i ojedinělé kusy jako 1. vydání Babičky od Boženy Němcové nebo 3. vydání Andersenových pohádek.

„Malou Stranu miluju a chtěla jsem jí oživit a přitáhnout do tohohle krásného koutu Prahy víc života. Vím, že to není nic, na čem bych vydělala ohromné peníze nebo změnila něco zásadního. Dělám to proto, že to mám ráda, je mi to blízké a chci, aby se tady lidé cítili dobře. Mám radost, když pak dostávám zpětnou vazbu od návštěvníků, protože se jim v prostoru líbí.“

Usměvavá a neuvěřitelně milá Hana provozuje svůj krásný antikvariát nejen kvůli sobě, ale i kvůli ostatním. Antikvariát vyzařuje domáckou pohodou a interiér je doslova a do písmene protkaný vlastní Haninou tvorbou; písmenka navlečená na šňůrách se vinou celým prostorem a stejně jako spousta dalších podobných detailů rozehrávají vaší představivost o příbězích, které se tady dají najít.

Do Moudrých luceren v nejbližší době vyražte na kytarový konzert spojený s módní přehlídkou návrhářky Pavly Michálkové, v prosinci se můžete těšit na přednášku o broucích, tedy jejich tepelné úpravě a konzumaci, nebo na nedělní kvíz, který se koná každou poslední neděli v měsíci.

 

 Foto © HNST.LY a archiv Hany Vítkové

← Starší příspěvky Novější příspěvky →



Nechat komentář

Vezměte prosím na vědomí, že komentář musí být před publikováním schválen