Návštěva: Cukrářka Terka a TerraCake

Probudit se uprostřed noci a najednou vědět, co dělat se svým životem. Vrhnout se po hlavě do něčeho, co jsme nikdy v životě předtím nedělali. Ale jít si za tím a překonat všechny překážky, které se nám do cesty staví. Pro jeden z nejinspirativnějších příběhů jsem zajela za nesmírně odvážnou Terkou, talentovanou cukrářkou z Mladé Boleslavi. 

„Můj příběh? Začíná nejspíš na střední, kde jsem měla samé jedničky. Dobře jsem se učila a rodiče si vždycky představovali, jak půjdu na vysokou a budu mít ten diplom a tak podobně. Takže jsem tu vysokou šla, ale strašně mě to nebavilo. Neuměla jsem si představit jak z té školy jednou vylezu a půjdu pracovat někam do kanceláře. A pak uprostřed jedné noci jsem se vzbudila a vletěla k rodičům do pokoje s tím, že chci být cukrářka!“

„Ale nikdy předtím jsi nic neupekla.“

„No právě, nikdy! Máma říkala, že jsem asi unavená a měla bych se z toho jít vyspat. Ale hned ráno jsem obvolala všechny cukrářské školy v Česku, i ty až na Moravě. Jenže všude měli plno, protože to bylo na konci srpna. Nakonec jsem ale měla štěstí a vzali mě do Mladé Boleslavi; s maturitou ze střední jsem šla do učňovského oboru. V prvním ročníku brzy zjistili, že jsem šikovná a oproti ostatním jsem napřed. Tak mě poslali rovnou do druhého. Byla jsem v ročníku s lidmi, které to ovšem vůbec nebavilo. Byli to ti, kteří se nikam jinam nedostali a chodit do školy pro ně byla otrava. Nakonec se ani ke mně nechovali hezky a byla jsem z toho nešťastná. Moje mamka si myslela, že si jen vymýšlím, a že bych se spíš chtěla flákat. Ale já jsem se nedala a zavolala jsem řediteli SOŠ a SOU v Horkách nad Jizerou. Ten si zpočátku myslel to samé a odmítl mě. Ale já jsem se tam natruc vydala osobně a ukázala jsem mu svoje předchozí práce a řekla mu, že to chci studovat a dělat to, protože mě to baví. Díky tomu ředitel změnil názor a přijal mě do ročníku. Mistrová, kterou jsem měla na téhle škole ve mně viděla potenciál a přihlásila mě na cukrářskou soutěž. Tu jsem vyhrála a za vítězství a za dobré známky mě poslali na stáž do Francie. Měla jsem ještě jet na měsíční stáž do Rakouska, ale otěhotněla jsem a mám teď přerušené studium.“

Když Terka začala ve škole studovat, trénovala, aby se to dobře naučila. Takže pekla pro celou ulici a lidé jí v tom hodně podporovali. Terka vždycky věděla, že jako vystudovaná cukrářka nikdy nebude chtít dělat klasické zákusky, jako kremrole a věnečky, ale že chce dělat něco moderního. Pořád dělá klasické (a musím potvrdit, že naprosto fantastické!) dorty, ale místo klasických zákusků raději cupcakes, cakepops, zdobené sušenky s polevou nebo makronky. Mimo toho si zakládá na tom péct všechno čerstvé a z poctivých surovin. Což se může zdát jako banalita, ale Terezy zkušenosti jsou všelijaké.

„Měla jsem praxi v cukrárně, kam lákali na domácí zákusky. Jenže skutečnost byla taková, že ráno do cukrárny dovezli polotovary, které se tam jen upekly a spousta ingrediencí se připravovala z prášku. Rozhodla jsem se, že takhle to dělat nikdy nebudu. Že budu používat máslo místo ztuženého tuku a opravdovou smetanu místo rostlinných náhražek.“

Na chuti se poctivost rozhodně pozná. O tom svědčí i řada Terezčiných spokojených zákazníků, z nichž někteří si objednávají dorty na své oslavy pravidelně. Zakázky pro TerraCake se jí hrnou tím nejlepším možným způsobem - doporučením. 

„Ještě se mi nestalo, že by někdo byl vyloženě nespokojený a už vůbec ne, že by dort někomu nechutnal. Mám nejradši, když mi zákazníci dají úplně volnou ruku. Já se je pak snažím poznat, ptám se jich na jejich oblíbené barvy, zájmy nebo zážitky, aby ten dort byl co nejvíc osobní. Taky jsem měla zákaznici, která ke mě přišla s úplně jasnou a konkrétní představou, se kterou jsem moc nesouhlasila a udělala dort podle sebe. Nakonec za to byla moc ráda, dort se jí ohromně líbil a spokojené jsme byly obě.“

„Už se Ti někdy stalo, že se Ti dort nepovedl před odevzdáním a musela jsi upéct nový?“

„Vlastně docela nedávno. Byl to čokoládový dort. Pekla jsem ho v takovém hodně rušném týdnu a už jsem byla opravdu unavená. Ten dort jsem celý vzala a vzteky jsem ho rozpatlala po celé kuchyni. Přitom stačilo jen něco poupravit, ale já jsem toho už měla dost.“ Teď už se ale téhle historce Terka směje.

„Jaké máš plány do budoucna?“

„Hlavně chci dokončit tu školu. Chtěla bych si jednou otevřít cukrářské studio, ale potřebuju k tomu mít oficiálně dokončené vzdělání v tomhle oboru. Když jsem otěhotněla, bála jsem se, jak to s dítětem budu všechno zvládat, myslela jsem si, že to nepůjde, ale musela jsem se jen umět trochu přizpůsobit. Pomáhá mi hodně manžel i rodiče. Dokonce jsem teď nedávno učila svojí mamku péct. Chtěla by mi víc pomáhat a přemýšlíme, že bychom si to studio otevřeli jako rodinný podnik. Pečení mě ohromně baví a neumím si představit dělat něco jiného.“

Terezky úžasné cukroví budete moct brzy ochutnat v našem pop-up shopu již tento pátek 28. listopadu! 

← Starší příspěvky Novější příspěvky →


Komentářů


  • To je naprostá nádhera!!)) Krásná motivace a důkaz,že naslouchání vlastním snům má největší smysl v životě

    Tereza
  • To se člověku takhle nechce spát a narazí na Váš web a nakonec ho od začátku až do konce přečte a má radost :). Díky, teď už snad usnu!

    Myyna

Nechat komentář

Vezměte prosím na vědomí, že komentář musí být před publikováním schválen